Daň z vlastního bydlení

Pokud jste už někdy řešili vlastní bydlení, patrně ji moc dobře znáte. Řeč je o dani z nabytí nemovitosti, což není nic jiného, než eufemismus pro státem organizovanou krádež. Jednoduše jde o to, že ke každému miliónu, který zaplatíte za svůj domov, připočtěte dalších 40 tisíc korun jako daň z nabytí.

Že je to pitomost? Že byt kupujete z již zdaněných peněz? ANO. Ale koho to zajímá? Stát je potřebuje. Na dotace a … tak.

Uvedu konkrétní případ. Znám jeden mladý pár, který je spolu už od základní školy. Pár let dozadu se vzali a teď, s třicítkou na krku, se rozhodli pro pořízení vlastního bydlení a založení rodiny. Začali tedy shánět byt (což je samo o sobě při dnešním stavu realitního trhu nadlidský úkol) a nakonec se jim poštěstilo najít útulný byt v centru Opavy.

Jelikož už měli něco našetřeno, mohli si vzít hypotéku na koupi a pak hurá na nákladnou rekonstrukci. No a protože stát všemožně „podporuje“ začínající rodiny, napařil jim ještě daň z nabytí nemovitosti ve výši 80 tisíc korun. V praxi to znamená, že prvních 5 let, měsíc co měsíc, vyhodí oknem cca 1500 Kč a to jen proto, že chtěli bydlet ve vlastním (a to vůbec nezapočítávám peníze jdoucí na úroky z hypotéky nebo katastrálnímu úřadu za změny).

Levicové strany v čele s ANO, ČSSD a KSČM (tedy ty, které mají mladých rodin plná ústa) daň podporují. Prý se dobře vybírá a její výnos není zanedbatelný. Naopak poslanci ODS tvrdí, že tato daň je zcela amorální, protože se platí z již zdaněných peněz a úspora by se dala použít na rekonstrukci. Ta by dala práci elektrikáři Pepovi, který živí své dvě děti, nebo instalatérovi Jirkovi, který dře z téhož důvodu. Návrh na zrušení daně ale bohužel ztroskotal v lednu tohoto roku, když jej zamítla výše zmíněná koalice.

Co na to říká státní rozpočet?

Podívejme se na čísla. Za rok 2017 byly přijmy státu cca 1250 miliard, z toho daň z nabytí nemovitosti představovala 12,5 miliard, tedy přesně 1% příjmů. Můžeme tedy říct, že s každou stokorunou, se kterou stát hospodaří, připadá na daň z nabytí pouhá 1 koruna. Opravdu stát neumí ušetřit ve svých výdajích jednu korunu ze sta?

A navíc, myslet si, že by jejím zrušením stát přišel o 12 miliard je holý nesmysl. Jak už zde bylo řečeno, peníze by se použily jinak. Náš mladý pár by s jejich pomocí financoval chystanou rekonstrukci: utratil by je za potřebný materiál a řemeslnou práci. Obojí je zdaněno. Bohužel ale neutratí: všech 80 tisíc jim pro jistotu vzali naši „podporovači mladých rodin“.

Potřebují je totiž víc. Rovněž na hnízda, jen ne ta rodinná…

Zrušení je na místě.

Sdílet na sociálních sítích